Úzkostná porucha

Každý neurotik trpí úzkostí. Je-li jí však osoba ovládána zcela, můžeme hovořit o úzkostné neuróze

Neurotický není každý strach. (Za patologické lze považovat také není-li člověk schopen pociťovat strach.) Cítit při ohrožení strach je schopnost nutná pro přežití (reálný strach). Tzv. existenciální úzkost je něco specificky lidského; lze ji pociťovat, když člověk sebe chápe jako konečnou, nebezpečí vystavenou bytost, která je dána napospas "závrati svobody" (S. Kierkegaard). Neurotická úzkost je však ve spojení s potlačenými pudovými impulzy, jejichž využití je pociťováno jako ohrožení. Zde leží kořeny strachu v nevědomých oblastech. Často má neurotická úzkost co do činění se zadržovanými a potlačovanými agresemi, které jsou obráceny proti vlastní osobě.

Jeví-li se úzkost jako převládající jev, jedná se o úzkostnou neurózu (či poruchu), zaměřuje-li se na určité objekty, hovoříme o fobii.