Mánie

Typickým znakem mánie je zvýšená stimulace, povznesená nálada a prchavost myšlenek; vždy se jedná o nadbytek afektů. Mánii charakterizují stupňované nutkání k pohybu, nepřerušovaná snaživost, neúnavná aktivita a zvýšené sebevědomí.

Povznesená nálada sahá od veselosti až po hlučnou rozpustilost, může však končit i v podrážděnosti a agresivitě. Chování je většinou velmi nestabilní, jednotlivé druhy nálad mohou přecházet jedna do druhé. Stupňované sebevědomí vede často k naprosté ztrátě sebekritiky a k nesmírnému sebepřeceňování. Často se ztrácí jakýkoliv odstup vůči jiným a nezřídka dochází k vměšování, obtěžování, i ke ztrátě zábran.

Prchavost myšlenek omezuje proces myšlení. Svou vnímavostí vůči jakémukoliv podnětu je maniak stále orientován jiným směrem. Je posedlý nutkáním na všechno reagovat. Mánie je prožívána jako grandiózní a nekritické sebepřeceňování s vědomím, že osoba všechno dovede a všechno ví (např. provádí nákupy, které daleko překračují jeho finanční možnosti, plánuje nereálné projekty, dokonce zakládá firmy). Pocity viny maniakovi chybí, všechno je ve službách jeho sebepovznesení. Stojí vždy nad věcmi, nebere na vědomí ani tělesné potřeby, cítí se zdravý a výkonný; tak může dojít k smrtelnému stavu vyčerpanosti. Signály bolesti jsou neúčinné, přehlédnou se i vážné nemoci. Stejně tak jako u deprese dochází k těžkým poruchám spánku. Maniak tím ale netrpí, nýbrž to chápe jako znak své výkonnosti a nadřazenosti nad jinými.

Mánie se často nepozná a je diagnostikována nesprávně jako schizofrenie. Manické syndromy se mohou vyskytovat i u různých tělesných onemocnění. Mánie je druh úniku: je projekcí vlastního já do budoucnosti, a to tak daleko, že se ztrácí kontakt s přítomnosti: je to sledování stále vzdálenějších ospravedlnění a prostředků nápravy a také neschopnost zastavit se a hledat vlastní skutečnost; znamená ztrátu reflexe místa a vlastní přítomnosti; znamená nechat se strhnout vzrušením, které vede k tomu, že se člověk ve věčné roztržitosti nechá roztříštit do nesčetných jednotlivostí reality, které se mu rozplynou okamžitě pod rukama. (G. Jervis 1978)

Jak deprese, tak i mánie probíhají většinou ve fázích. Kromě těchto čistě depresivních nebo čistě manických formách průběhu, dochází často k průběhu, v němž vystupují obě fáze; hovoříme pak o cyklických nebo cirkulárních cyklothymiích. Seznam Mánií.